Já a moje zážitky s Duchama a "zádady" :D

První věc je že jsem změnil Kategorii no teda spíš přidal slovo zahady :D :D no ted k "případu" xDD číst dál

POslední dobou jsem měl problémy s "nadpřirozenem" asi jsem nějakej magnet na zvláštní jevy.. začalo to tím že jsem vidíval obrys u mé skříně... a skončilo to vtělením.. Klidně mi nevěřte.. ale je to pravda a mám i svědka.. začalo to oběvením u skříně pokračovalo to samovolným pohybem židle, házením věcí po pokoji jednou mě to dokonce praštilo mezi oči když jsem se naštval a vyzíval to at už to konečně něco udělá.. pak mě to "pronasledovalo" venku. Nevím jak se to ke mně dostalo ale bylo to trapný svištvo... už nechci aby to za mnou někdy lezlo.. samozdřejmě s tím souvysí další problémy.. (... číst dál

Jednou to jsem bydlely ještě v "paneláku" bylo mi tehdy si 8 ? no měli jsme takovou bandu :D bylo nás asi 5 :D různě jsme bylbli a tak. Jedno nás napadlo vyvolávat duchy :D to víte kluci no :D samozdrřejmě než jsme na to vyvolávání předcházeli naše "vymyšlené" historky ktere se ale bohužel nikdy nestaly :D a přitom to bylo opravdu zjímavé xD bylo asi kolem 18 hodiny. Když jsme se sešli v 2 patře a zašli za jedním z kámošů. Ten nás přivítal atd. Potom jsem řek ostatním jesli jsou připravení jít vyvolávat. Samozdřejmě odpověděli :D tak jsme zašly do koupely není tam totiž dádné okno a když se zhaslo byla úplná tma. Sedli jsme si do kruhu. Bylo strašné ticho. Běhal mi mráz po zádech. Byli jsme tam tak potichu asi 1 minutu. Pak kámoš vybafl a všichni jsme utekly :D asi za 5 min. jsme tam šly znovu. Tentokrát jsme byli opravdu odhodlaní. Sedli jsme si do kruhu a já začal odříkávat formuli. Né formuli 1 xD formuli na vyvolání ducha. Zopakovali jsme ji asi 5x. Pak jsme chvilku čekaly..... bylo to nejstrašlivější co jsem kdy zažil.... to ticho a čekání....nakonec... jak jsme tak seděly v kruhu oběvilo se před námi něco světle bíleho....opravdu klidně si nevěřte ale bylo to tam ! Nevím proč ale nemohl jsem od toho odtrhnout oči. Bylo to tam si 10 sec. ale připadalo mi to jako věčnost...zrychloval se mi tep... srdce bušilo jak jen nejvice šlo.... adrenalin byl tak vysoko že kdyby na mne někdo šáhl asi bych ho přelomil vejpůl. Když to zmizelo nemohl jsem se ani pohnout... Vůbec jsem skoro nedýchal...bylo to strašné. Nakonec jsme se tak nějak ani nevím jak dostaly z te koupelny... Říkaly jsme to rodičům ale nevěřili. Tak jsme si to nechaly pro sebe..... číst dál