Povyprávím vám příběh, při kterém mrazí až v kostech. O věcech, co jsem viděl, jedné noci když jsem se procházel močálem. Měl jsem jeden drink, ale ne víc. Jen jsem tak bloumal, užíval si jasného měsíčního světla, civěl jsem na hvězdy. Nevědouc o něčí přítomnosti, tak blízko, sledujíc každý můj pohyb. Vyděšeně jsem padl na kolena, jak se na mě vyhrnulo něco z křoví. Vzalo mě to na bezbožné místo, a tam jsem tehdy upadl v nemilost. Pak mě povolali, abych se k nim připojil, k tanci mrtvých. Následoval jsem je do ohnivého kruhu, doprostřed jsem byl veden. A čas jako by se zastavil, byl jsem oc...
číst dál